Užitečná věc pro profesionální myslivce, skvělá pomůcka pro turisty, kteří se chtějí rozhlédnout po kraji. Dalekohledy tu byly, jsou a budou. Jejich historie už se počítá na stovky let, průkopníkem se v tomto oboru stala nejedna veličina světové vědy, například Johannes Kepler nebo Isaac Newton. Dnešní dalekohledy se umí podívat hodně daleko, dokonce až ke hvězdám. Modely pro běžné každodenní využití jsou však poněkud jiné, a tomu odpovídá i jejich cenová hladina. Pojďme proto nahlédnout do tohoto složitého světa a trochu poodhalit oponu – a vybrat si především ten nejlepší možný dalekohled…
Dalekohledy nejsou jen myslivecké nebo sportovní náčiní, nakonec, pro turistiku jsou doslova jako dělané a jejich význam při mořeplavbě snad ani nemůžeme v žádném bodě zpochybnit. Takže hurá do prostředí plného čoček a objektivů!
1. Otázky před koupí dalekohledu
Samozřejmě, i zde se nevyhnete pár základním dotazům. Jaký model byste vlastně chtěli? Odpovězte si pro přehled a pořádek třeba na tyto otázky…
- Co budete pozorovat? Chcete se podívat na hvězdnou oblohu nebo jen tak sledovat zvířata? Rozhlédnout se z vysokého kopce a pokochat se okolní krajinou? Nebo něco úplně jiného?
- Kolik si můžete dovolit investovat? Aneb základní dalekohled je už za pár stovek, ale pokud chcete kousek pro fajnšmekry, bude třeba si trochu více připlatit – řádově nejméně tisíce.
- Přídavné funkce. Chtěli byste noční vidění nebo kvalitní zoom? Bude to samozřejmě něco stát, ale je to snadno dostupná záležitost. U moderních modelů je to skutečně skvělá věc!
Někdy stačí jen tři otázky, abyste původní rozsáhlý výběr mezi spoustou regálů podstatně zmenšili, že? Tak se pojďme podívat na to, jak se vlastně dalekohledy dělí…
2. Základní dělení dalekohledů
To úplně nejklasičtější dělení je celkem jasné, děje se tak podle konstrukce, ale i dle toho, jak vnitřně fungují. Tudíž máme…
- Binokulární dalekohledy (tedy pro obě oči). Právě tyhle modely jsou typické pro turisty i myslivce. A pokud nepatříte mezi vášnivé fanoušky historie nebo nechcete koukat na vzdálené hvězdy, je téměř jisté, že váš zájem bude upřen právě a jedině tímto směrem.
- Monokulární dalekohledy (tedy pro jedno oko). Možná se vám tento model zdá zastaralý a vhodný spíše pro námořní piráty 18. století, ale třeba hvězdáři ho opravdu ocení. Nakonec, i tak jsou hodně těžké a usazení do stativu je namáhavé, uvidíte pak ale nebe jako nikdo jiný.
Další dělení je i podle konstrukce. Dalekohledy totiž nejsou jen tak nějaké zařízení, jde o modely, které vydrží celé věky a fungují tak důmyslně, že to až bere někdy dech.
- Čočkové dalekohledy. Říká se jim také refraktory. Je zde aplikována soustava čoček.
- Zrcadlové dalekohledy. Říká se jim také reflektory. Oproti čočkám jsou zde umístěna zrcadla, nekoukáte přes tubus, ale skrze okulár. A o něm si ještě povíme něco více v dalších řádcích.
3. Typy skel u moderních dalekohledů
A jaké typy skel se vlastně dnes používají? V zásadě jsou jen dvě…
- Baryové korunové sklo. Označení také BaK4. Je velmi propracované a nabídne mimořádně kvalitní obraz po celém zorném poli. I proto se objevuje jen u dražších modelů, antireflexní vrstva pak zajistí, že uvidíte skutečně vše, co se kde šustne – a možná ještě mnohem více.
- Borokřemičité sklo. Označuje se také jako BK7. Je aplikováno hlavně do levnějších dalekohledů. Nabídne dobrý obraz, ale jen když je slunečný den. Při horších světelných podmínkách už poněkud zaostává.
4. Zvětšení dalekohledu
Když vybíráte dalekohled, musíte si promyslet hlavně tento bod. Ačkoliv se třeba nebudete ptát na typ přístroje nebo skla, tento údaj je zcela zásadní. Zvětšení dalekohledu je veličina, která poukazuje na zvětšení pozorovaného předmětu/objektu v konkrétním poměru (například 6×30).
Tak například, když narazíte na dalekohled se sedminásobným zvětšením a budete se dívat obecně na cokoliv ze stometrové vzdálenosti, bude to podobné, jako byste byli v reálu od sledovaného cíle zhruba čtrnáct metrů (100 děleno 7 je 14,3). Dá se to označit i tak, že daný cíl je sedmkrát zvětšen. Rozhodně však neplatí, že čím vyšší zvětšení, tím máte v ruce lepší přístroj. Pokud totiž bude zvětšení více než desetinásobné, hrozí rozmazanější obraz a také horší světelné podmínky – takže cíl nemusíte vidět tak dobře.
Někdy lze nedostatky odstranit postavením stativu, ale – v tomto bodu lehoučký dalekohled na krk nemá nejmenší význam. Vyberte si tak dlouho dopředu, k čemu dalekohled budete používat. Ideální zvětšení, které nebude mít potenciálně katastrofální vliv na kvalitu obrazu, je tedy obecně 6x až 10x.
Největší z českých dalekohledů? Podívejte se na krátké video.
5. Průměr objektivu
Když uvidíte u dalekohledu parametr 10×30, desítka znamená zvětšení. Ale co je třicítka? Vlastně jde o průměr objektivu v milimetrech. Platí tedy, že desetinásobné zvětšení a průměr objektivu tři centimetry, je to vlastně docela jednoduché.
Průměr objektivu rozhoduje o jasu a kvalitě celkového obrazu. Když je větší průměr, dostane se dovnitř víc světla a obraz je vskutku výborný. Ale pozor, podobně jako u zvětšení, neplatí, že musíte jít až na maximum možného, co se na trhu nabízí. Když budete mít velký průměr dalekohledu, připravte se, že přístroj neponesete v jedné ruce, ale spíš v obou – hodně vám ztěžkne a na delší výpravy do hor, kde chcete pozorovat přírodu, zapomeňte. Optimální váhu bude mít dalekohled při průměru objektivu do padesáti milimetrů. Větší už pak bude spíše vhodný pro stativ…
Pro zajímavost, takhle vypadá kvalitní hvězdářský dalekohled.
6. Zorné pole
Ani tuto cifru nesmíte při koupi nového přístroje opomíjet. Někdy se zorné pole uvádí v prodejnách i jako takzvané „viditelné pole“, nenechte se zmást, je to skutečně jedno a totéž. Jde o vymezení šířky obrazu, kterou vám dalekohled nakonec nabídne. Zorné pole se udává v metrech, výchozí hodnota je tisíc metrů. Chcete příklady?
Osminásobné zvětšení – viditelné (zorné) pole je mezi 110 a 140 metry.
Desetinásobné zvětšení – viditelné (zorné) pole je mezi 90 a 120 metry.
Laicky řečeno, zorné pole je vlastně výseč, jíž uvidíte v dalekohledu ve vzdálenosti celého jednoho kilometru.
7. Světelnost
Co to vlastně znamená, když se řekne světelnost? Nebojte se, není to žádná extra složitá fyzika z prostředí vysokoškolských poslucháren.
Aby měl dalekohled co nejlepší obraz, je třeba dosáhnout vysoké míry relativní světelnosti. Tedy jinak řečeno, skrze optiku vám musí procházet dost světla – jinak uvidíte cíl hodně špatně nebo dokonce vůbec. Jde o hodně obecné číslo, ale můžete si je spočítat jednoduše u každého typu dalekohledu. Vzoreček zní…
Druhá odmocnina optického výstupu, takže průměr objektivu v milimetrech/zvětšení, to celé na druhou.
Když má tedy dalekohled parametry 11×56, bude jeho světelnost necelých 26. Zde platí už bez výjimek, že čím více, tím také lépe! Chcete přece mít vynikající výhled, no ne?
8. Klíčové pojmy ze světa dalekohledů
Pojďme si dát k dobru několik důležitých termínů, které určitě při výběru toho pravého modelu můžete využít.
- Apochromát. Objektiv kompenzující barevnou vadu vámi vybraného dalekohledu.
- Dioptrická korekce. Máte zrakovou vadu? Dnešní dalekohledy vám umožní dívat se i bez právě nasazených brýlí, žádný problém! Obecně platí, že korekce vyrovná až celých 5 dioptrií.
- Hranoly. Součástí dalekohledu jsou i hranoly, které obrací obraz pro adekvátní zobrazení, najdete je mezi okulárem a objektivem. Hranoly Porro jsou u levnějších modelů, Roof jsou pak složitější konstrukce, ale mají výrazně lepší výsledky, samozřejmě jsou také dražší.
- Noční vidění. Dalekohled vám umožní sledovat i hvězdy, ale také se výborně hodí myslivcům. Přístroj totiž maximálně zužitkuje okolní zbytkové světlo, třeba právě z vesmírných výšek.
- Okulár. Součást dalekohledu, ke které budete mít brzy doslova přilepené oko.
- Plnění dusíkem. Speciální úprava dalekohledu, díky němuž se pak sklo nezamlží zevnitř.
- Jen poněkud archaičtější výraz pro dalekohled binokulárního typu.
- Vlastně doslova přiblížení/zvětšení dalekohledu. Pohyblivá součást přístroje.
Pozorování ptactva v lese před kvalitní dalekohled…
9. Jaké typy filtrů nabízí moderní dalekohledy?
Speciální filtry, které výrazně ovlivní kvalitu obrazu – samozřejmě k lepšímu – což se vyplatí při horších světelných podmínkách a tak podobně. Jde o drobné doplňky, které se připojí k dalekohledu. Milovníci nočních scenérií na obloze by bez nich snad ani nemohli žít. Na trhu jsou tedy mimo jiné…
- Filtry OIII. Zvyšují kontrast výsledného obrazu.
- Měsíční a sluneční filtry. Chcete se podívat tam nahoru?
- Polarizační filtry. Jasný objekt uvidíte naprosto detailně.
- Širokopásmové filtry. Noční obloha doslova jako na dlani.
10. Typy dalekohledů podle jejich využití
Existují speciální modely pro lovce nebo prostě klasika, která se hodí všem vášnivým turistům, co mají rádi hezký výhled. Takže jak se dělí dalekohledy?
Lovecké dalekohledy
Myslivci chodí ven i za deště nebo silné mlhy a je možné, že také vystřelí – nebo prostě budou jen pozorovat terén. V obou případech to chce maximální přesnost. Lovecké modely jsou voděodolné, světelnost musí být hodně vysoká. Průměry objektivů až ke hranici celých šedesáti milimetrů jsou toho důkazem. Zvětšení 10x je normou.
Námořní dalekohledy
Musí být vodotěsné a určitě bude lepší, když jejich barva bude viditelná na první pohled – když spadnou do vody, snáz je pak najdete. Nezbytným doplňkem je tu také kompas, na otevřeném moři hodně praktická věc…
Ornitologické dalekohledy
Milovníci ptactva určitě zaplesají nad moderními možnostmi dalekohledů. Varianty opatřené stativem umožní nerušené pozorování říše v oblacích, do které člověk vzlétne jen díky strojům.
Sportovní dalekohledy
Díváte se rádi na sport? Širokoúhlý model vám bude nápomocen, abyste viděli co nejvíce, nezapomeňte také na kvalitní Zoom.
Turistické dalekohledy
Nízká váha a kompaktnost. Menší rozměry, takže se snadno zavěsí i na krk. Váha maximálně v řádu dvou až tří stovek gramů. Na túry si neberte stativ, průměr objektivu pak jistě volte nejvýše 42 milimetrů. Zvětšení? Ideálně 7x až 10x, víc samozřejmě už působí značně kontraproduktivně a méně je do terénu zbytečnost. Gumový povrch je důležitý, odolnost proti pádu také!
11. Cenová hladina dalekohledů
Dalekohledy rozhodně nejsou levná záležitost, to nám jistě potvrdí každý profesionální námořník, myslivec nebo turista, co chce mít špičkový výhled. Pokud chcete opravdu kvalitní optiku, bude to trochu dražší. Takže…
Cena dalekohledů pod deset tisíc korun
Pro nenáročné. Lovecké, kapesní nebo turistické modely jsou v této cenové kategorii celkem běžná věc. Průměr objektivu je většinou kolem čtyřiceti milimetrů, někdy může sahat k padesáti. Zvětšení až 10,5 x, což pro běžné využití opravdu dobře postačuje. Hmotnost je běžně zhruba do půl kilogramu, větší modely ale váží výjimečně i kilo a půl.
Cena dalekohledů mezi deseti a třiceti tisíci korunami
Lovecké dalekohledy nebo špičkové puškohledy, přesně to najdete v této cenové hladině. Bez prvotřídní optiky to vážně nejde. Voděodolnost, plnění dusíkem, to je obojí naprostou samozřejmostí a s nočním viděním se také počítá. Hmotnost je trochu někde jinde, pohybuje se v rozmezí 0,7 až 3 kilogramy. Průměr objektivu přes 50 milimetrů není nic nového, na cíl se prostě musí vidět…
Cena dalekohledů nad třicet tisíc korun
Jen pro experty a milovníky dalekohledů! Ale samozřejmě, když investujete takovou částku, prostě a jednoduše víte, co chcete. Průměr objektivu může dosáhnout třeba hranice 80 milimetrů, dvacetinásobné zvětšení pomáhá lépe vidět na cíl lovecké výpravy nebo i na oblohu posetou hvězdami. Jistě, hmotnost je v řádu kilogramů, výjimkou nejsou třeba pětikilové kousky.